Dobrá psychoterapie

Psychoterapie je léčba psychologickými prostředky, která má pomoci s potížemi, poruchami nebo nemocemi. A v jejím průběhu dochází ke změnám v chování i prožívání klienta. To je definice, ale co opravdu pomáhá? Co dělá psychoterapii tou jedinečnou, kterou poskytuje každý psychoterapeut jinak?

Je mnoho věcí u všech psychoterapeutických směrů, které jsou společné:

  1. Terapeutický vztah – spojenectví založené na důvěře a očekávání klienta, že mu terapeut může pomoci. Terapeut nabízí empatické a bezpečné prostředí a přijímá klienta takového, jaký je. Často je to poprvé, kdy člověka takto někdo přijímá, bez jeho rolí ( matka, otec, lékař, umělec, přítel, apod.). Aby mohl být terapeutický vztah dobrý, je to i otázka normální lidské sympatie. Proto se může stát, že někomu ani „vyhlášený terapeut“ nesedne a tedy ani nepomůže. I když jsou situace, kdy je k pomoci dobrý jakkoli zkušený terapeut – při akutní krizi, nějaké krizové situaci apod.
  2. Porozumět svým potížím. Při terapii je také důležité, jak klientovi terapeut vysvětlí , co se s ním děje, jak mu může pomoci a jak si může pomoci klient sám. A to takovou formou, aby bylo vše srozumitelné a smysluplné. Odborný výklad teorie a spousta cizích slov nikomu nepomůže.
  3. Uvolnění, katarze. Samotná možnost ventilovat své problémy, starosti a potíže a emočně se uvolnit, to je také důležitým předpokladem, aby terapie fungovala. Každý se neumí uvolnit úplně nebo hned na začátku. Stačí, když bude ve svých pocitech otevřený. Tak může psychoterapie fungovat.
  4. Konfrontace s vlastními problémy. Postavit se ke svým problémům čelem a naučit se s nimi pracovat, to je způsob, jak je postupně zvládnout a začít si věřit, že to dokážu. V tom vás psychoterapeut může vést nebo vám dá prostor. Podle toho, co potřebujete.
  5. Podpora, posílení a ocenění. Všichni terapeuti bez ohledu na orientaci se snaží klienta posilovat a oceňovat to, co u něj funguje. I to velmi pomáhá, aby člověk opustil nefunkční způsoby chování nebo myšlení. Podporu potřebuje klient ve chvíli, kdy je slabý, v krizi, prožívá náročné období nebo trpí nějakou psychickou poruchou ( nejčastěji jde o úzkostnou a depresivní poruchu). Tady potřebuje klient oporu a doprovázení. A ve chvíli, kdy se je klient  trochu silnější, přechází terapeut k psychoterapii jako cestě  ke změně v životě klienta . Nebo k nácviku zvládání úzkostných stavů, depresivních nálad a ropoložení, k nácviku odbourávání fóbii a obcesí .
  6. Ukončování psychoterapie. Ukončování psychoterapie by mělo být pozvolné. Pokud je klientovi již lépe zvětšují se časové úseky návštěv.Návštěva jednou měsíčně je ideální po zvládnutí krize. A  pak se můžou časové úseky prodlužovat dále.
  7. Terapie může končit i  otevřeně. Obě strany se dohodnou, že klient se  již cítí lépe a ozve se sám, když bude cítit, že je to zapotřebí. Takový vztah může trvat roky. Klient má jistotu, že se má na koho obrátit. A ž nebude nucený hledat někoho jiného.
  8. Vracející se klienti. Jsou lidé, kteří zvládnou s pomocí svého psycoterapeuta krizi a zkouší svou vlastní cestu dál sami. Čas od času se vracejí, může nastat další krize, jiný problém. Pak se klient vrací ke svému terapeutovi a ví, že on zná jeho situaci dříve, ví, jaké řešil potíže a kam se posunul. Vyhovují si vzájemně, takže se i po letech klient v případě potíží vrací.
Základní pojmy a způsoby psychoterapie
Co je psychoterapie
Nejdůležitější druhy a metody psychoterapie
Druhy psychoterapie
Informace sloužící k základní orientaci při výběru psychoterapeuta
Jak si vybrat svého psychoterapeuta
Podle čeho se rozhodnout, zda je pravý čas k návštěvě psychoterapeuta
Kdy jít k psychoterapeutovi
Alternativní terapie