Jak vybrat psychoterapeuta

Jak si vybrat svého psychoterapeuta?

To je otázka!  Zkusím to pojmenovat podle své dlouholeté praxe. Je to velmi složité a téměř a předem se to nedá nikdy zjistit. Ale jsou věci, které by vás mohly varovat. Obecně bych to nazvala NEVĚŘTE MARKETINGU  v tomto oboru.

• Osobní doporučení – funguje velmi dobře. Ale je také možné, že kdo sedne vám, nesedne jinému.
• Je dobré si všímat vzdělání psychoterapeutů. Alespoň jeden pětiletý výcvik  je podmínkou, ale čím více výcviků, tím lépe. Ideální je, pokud má psychoterapeut vystudovanou i psychologii v magisterském oboru. Tyto údaje by měl o sobě každý dobrý psychoterapeut na internetových stránkách mít uvedeny. Také nám dost řekne, kde psychoterapeut pracoval dříve. Terapeut, který již někde pracoval ve svém oboru, bude určitě zkušenější než ten ,který rovnou ze školy a výcviku začal provozovat soukromou praxi.
• Nedoporučuji psychoterapeuty, kteří mají zapotřebí se přespříliš prezentovat na všemožných webech a stránkách. To svědčí spíše o jejich marketingu, ne o profesionalitě. Někteří zahlcují internet svými stránkami a weby, ale jejich práce tomu neodpovídá. Kdo pracuje, nemá na přehnanou sebeprezentaci čas.
• Pozná laik špatného psychologa? Pokud se vám zdá, že vám na sezení něco nesedí, nemáte dobrý pocit, řekněte to svému psychoterapeutovi. Buď to vzduch „pročistí“ nebo se vše zhorší a pak je čas odejít. Profesionální terapeut klienta vede, nejen poslouchá. Je empatický a dává prostor. Ale někdy umí i „vzít něco do svých rukou“ a vést.
• Co když si vyberete špatného psychoterapeuta? Psychoterapeut je pro nás autorita a je považován za odborníka na problémy v životě. I přesto se nechová autoritativně, nevynáší soudy, nedělá klienta na sobě závislým, sezení a jejich frekvenci nechá ne klientovi, netlačí nikoho do ničeho, co nechce.  Myslím, že každý pocítí, že toto je špatně a včas  odejde. Kromě spousty peněz vás špatný psychoterapeut může oslabit, snížit vaše sebehodnocení a především důvěru v psychoterapii. Nemyslím, že by nějak vážně klienta poškodil, protože každý cítí a ví, co je pro něj nejlepší.
• Je pravda, že psycholog psychoterapeut  pomůže jen tomu, kdo si pomoc přeje? Tak to je úplně přesné, nedá se vnutit pomoc někomu, kdo si ani nepřipustí, že by nějakou potřeboval. Často klienti, kteří chtějí pomoc rychle, vyžadují konkrétní rady. Dobrý psycholog ví, kdy může nějaký návod poskytnout, ale cílem to v psychoterapii není. Profesionální psychoterapie vede klienta k tomu, aby si svou cestu našel sám a s jeho pomocí.
• Pokud mají na stránkách  napsané „reference klientů“, které si na stránky dávají sami (bez možnosti kontaktu klienta). Pro mě je to známka marketingu a nefér jednání vůči lidem (dělají to i jiné firmy, ale u psychoterapeuta je to neetické). Příliš marketingu vypovídá o tom, že to psychoterapeut potřebuje, aby získával takto klienty.
• Nehledejte ty, co jsou nejdražší a limitují sezení na 50 minut. Každý psychoterapeut si musí vydělat na živobytí, ale cena psychoterapie je často „přemrštěná“ a nevypovídá o tom, že je psychoterapeut dobrý. Také různá omezení sezení na 50 minut mi přijdou neprofesionální. Za 50 minut se nestihne příliš. Reálná je hodina a půl. Já s klienty přetahuji a na hodinky se nedívám.Není možné předem odhadnout, kolik času bude kdo potřebovat. Podívejte se na ceníky nejdražších a nejlevnějších. Zkuste se zeptat, proč je sezení tak drahé. Nechcete přece pomáhat platit psychoterapeutům drahou místnost. Pracovat se dá určitě a levně i ve skromnějším zařízení. Pak by nemusela psychoterapie překročit standardní cenu 700 Kč.

Můj vlastní průzkum a zkušenost, kterou jinde nezjistíte: 

• Dobrého psychoterapeuta nepoznáte podle stránek ani podle hodnocení na portálech typu www.znamylekar.cz, kde si hodnocení často nechávají lidé psát od známých a kamarádů, protože normálního klienta málokdy napadne psát terapeutovi  hodnocení.  Většina lidí ani neví, že to  jde. Takže velké množství pozitivních hodnocení vyznívá spíš negativně. Jako snaha prezentovat se dobře. To dobrý psychoterapeut nemusí. Ani členství v profesních organizacích dnes již neznamená nic, co by vypovídalo o kvalitě psychoterapeuta.
• Ani soukromé databáze mnohých psychoterapeutických „center“, kde si vypíší seznam svých vlastních psychoterapeutů a uvedou, že jde o seznam nejlepších terapeutů v Praze nebo v Čechách. Velmi neetické a dezinformující. Opět jde o marketing. Bohužel toto nemá klient šanci zjistit. To člověka v krizi vůbec nenapadne. Proto na to upozorňuji.
• Dalším ožehavým problémem je, že vzhledem k současné obrovské konkurenci se mnozí psychoterapeuti sdružují v jakési „kliniky“ a „centra“, což sice působí na laiky profesionálně, ale pravý důvod je jinde. A to v nájmech za prostory. Psycholog si najme místnost u metra a MHD v centru města a nájem je velký (hlavně v Praze). Proto je běžná praxe, že se spojí s jinými psychoterapeuty či psychology nebo psychiatry a podělí se o nájem tak, že si rozloží jednotlivé dny v týdnu. Také se pak často nazvou  „centrem“, „klinikou“ a „týmem“. Je to zavádějící, ale proč ne? Pokud by pracovali současně, je pro mnohé klienty dobré mít po ruce psychiatra a psychoterapeuta.  Jenže to tak nebývá. Většina takových center nejsou kliniky, kde by pracovali odborníci společně. Ale rozvrhnou si dny v týdnu (podělí se tak o placení nájmu) a pak je riziko, že budou mít logicky plno a klient si dlouho počká na termín. To profesionální není.  I když to tak vyznívá, že jsou asi dobří, když mají tak plno.
• Problém a matení klientů pak nastává, když psychoterapeut tvrdí, že má úplně plno a doporučí vás kolegovi (z jeho „centra“, „týmu“ apod.). Tak tady byste měli zbystřit. Tohle dobrý psychoterapeut nedělá. V takovém případě jen potřebuje svým kolegům (pronájemcům) – doplnit klienty a to není profesionální chování.
• V rámci hodnocení chování a přístupu psychoterapeutů jsem se setkala i s tím, že mi psychoterapeut jako klientovi odmítl dát na doporučovaného kolegu z jeho „centra“ či „týmu“ kontakt, že vše zařizuje on. Tyto byznys praktiky do dobré psychoterapie rozhodně nepatří. Varovným signálem je podle mé zkušenosti i to, když vám vybraný psychoterapeut hned na úvod sdělí, že on nemůže, ale najde vám kolegu z jeho „centra“. To dobrý psychoterapeut nedělá, ten vám sdělí jeho nejbližší možný termín. A vzhledem k tomu, že psychoterapeutů je dnes opravdu více než klientů, místo si určitě najde, pokud chce a neživí se dalšími aktivitami, jako je lukrativní pořádání všech možných výcviků a akcí pro veřejnost. To ale těžko zjistíte.
• Takže pokud vám psychoterapeut sdělí, že má „šíleně plno na dlouhé měsíce“, je za tím většinou jiná aktivita nebo pracuje jen den či dva týdnu (kvůli drahému nájmu, jak popisuji výše) a další dny pronajímá jiným  kolegům a klienty jim takto „přeposílá“. Tam bych jako klient cestu pomoci neviděla. Jako klient potřebuji někoho, kdo na mě bude mít čas, budu vědět, že si skulinku vždy najde, když mi nebude dobře a budu potřebovat jeho pomoc. Že ho sice jeho práce živí, ale nemá ji jen jako dobrý byznys.